Rizika kouření

• Každých 6-10 sekund zemře na následky kouření na Zemi jeden člověk.
• Hrozí Vám rakovina: plic, rtů, jazyka, hrtanu, jícnu, močového měchýře (papilokarcinom), krve (leukémie), žaludku, střev, slinivky, prsů atd.
• Jen u cca 20-25% osob vzniká rakovina jako nemoc z kouření. Nikde však není napsáno, že nemůžete být jedním z těch 25%!
• Kuřáci mají větší množství krevních destiček (trombocytů) a mají je častěji v aktivní formě (ochotněji nasedají na cévní stěnu a tak se umožní vznik trombu).
• Dále mají větší množství fibriogenu.
• Podláhají dvounásobnému riziko prasknutí aneurysmatu.
• Často se u kuřáků vyskytuje poškozený endotel, tedy vnitřní výstelka tepen.
• U kuřáků naměříme horší hodnoty krevních lipidů: kouření zvyšuje celkový a LDL – cholesterol a triglyceridy, naopak „hodný“ HDL – cholesterol.
• Je až dvojnásobná šance, že kuřák onemocní cukrovkou.
• Vyskytuje se vyšší homocystein – rizikový faktor vzniku aterosklerózy.
• Více bílých krvinek, leukocytů – pravděpodobně v důsledku chronických zánětů.
• Silný kuřák mívá večer 5-10% karboxyhemoglobinu, tady krvinek blokovaných pro přenos kyslíku oxidem uhelnatým.

Další nemoci:

• Hrozí snížená fertilita (plodnost) a schopnost erekce u kouřících mužů ve vyšším věku.
• Nedokrvenost srdce (ischemická choroba srdeční), častější výskyt infaktu myokardu.
• Pravďepodobnost získání plicní rakoviny u mužů kuřáků je při 11-20 cigaretách za den 19%, při 21-34 cigaretách za den pak už celých 31,2% a při 35 cigaretách za den je to celých 43%.
• Dále hrozí choroby trávicího ústrojí (např. vředy – pravděpodobně v důsledku nedokrvení žaludeční sliznice).
• 

  
  Plíce kuřáka
• Jen u 1 z 10 kuřáků se vyvine nádor. Avšak 9 z 10 kuřáků umírá na následky kouření.
• Vznikají, v medicínských kruzích nyní značně diskutované a stále více obávané, kyslíkové radikály (ty velmi laicky řečeno vyvolávají poškození genetické informace, cukrů, tuků a bílkovin).
• Diabetici a kouření = zvýšená pravděpodobnost vzniku retinopatie (pošk. sítnice oka) a poškození ledvin.
• Vliv na psychiku – kuřáci jsou častěji v depresi a je u nich větší pravděpodobnost ke spáchání sebevraždy (pokud mají podnět).
• V některé literatuře se uvádí i vyšší četnost aortálního aneurysmatu (výduť, rozšíření srdečnice, které může v nejhorším případě vést k protržení aorty a vykrvácení "dovnitř", u kterého nelze člověka absolutně zachránit).
• Zvyšuje se o 50% riziko vzniku očního zákalu, které může vést až ke slepotě.
• Dvojnásobná pravděpodobnost vzniku lupénky než u nekuřáka.
• Uvádí se, že za vznik rakoviny plic, emfyzému a nemocí srdce je spoluodpovědná kyselina křemičitá.
• Jasně je prokázána souvislost se vznikem rakoviny. Když byla totiž oholená kůže myší opakovaně potírána dehtem, vznikaly na kůži extrémně často kožní nádory. Což teprve na bronchu, kde není ani žádná ochranná bariéra v podobě povrchové kůže.
• Kuřák onemocní roztrouštěnou sklerózou (sclerosis multiplex) 3x častěji než nekuřák (MF dnes, 21.11.2003)

Co s tím? VAPORIZUJTE!

• Uvědomme si že vždy vaporizujeme a inhalujeme jen námi vybraný rostlinný matriál. Nemusíme přimíchávat žádný tabák pro zlepšení chuti či vlastnosti hoření.
• Nehledě na to, že když tabák přidáte, nebo ho kouříte samotný, pomocí vaporizace značně omezíte množství látek, které vdechujete: oxid uhličitý, oxid uhelnatý, amoniak, vinyl chlorid, toluen, aceton, benzen, těžké kovy(As, Cd), kyselina pyroslizová...
• Kuřácký paradox: Fakt, že kuřák má o něco málo větší šanci než nekuřák svůj první infarkt přežít: Dostal ho totiž mnohem dřív (je mladší, nemá řadu jiných nemocí-komorbiditu) a navíc je trvalou expozicí oxidu uhelnatému adaptován na hypoxii (trvalý nedostatek kyslíku pro tkáně).
• Po roce nekouření je riziko smrti z kouření o 50% nižší.

Na první fotografii plíce kuřáka kouřící jednu krabičku denně a na druhé plíce kuřáka, který nekouřil 90 dní.

Nemedicínské důvody proč nekouřit:

• Cigarety jsou ta největší chemie, kterou si dokáte představit.
• Pro srovnání, pokud si aplikujete nějaký pouliční heroin, můžete počítat kromě vlastní účinné látky ještě s dalšími příměsemi, jako můžou být třeba sádra, sbtex atd. Počet příměsí se pohybuje maximálně v řádu jednotek max. desítek, ale cigareta obsahuje přes 400 aktivních látek, z nichž je nejméně 100 karcinogenů.
• Významnou částí jsou additiva, tj. látky uměle přidávané za účelem zvýšení jejich prodejnosti. Cigareta může obsahovat až 700 (!!!) schválených additiv s různou funkcí.
• Jenom pro to aby se kouř ladně odvíjel z cigarety je v cigaretě obsaženo navíc několik desítek látek.
• Většina z nich má ale zvýšit množství nikotinu absorbovaného kuřákem, což je nutné pro správnou chuť cigarety a samozřejmě také pro co nejrychlejší rozvoj fyzické závislosti.
• Jednou z nich je třeba amoniak, jenž mírně zvyšuje pH v plicích, jenž zvyšuje extrakci nikotinu. Mezi další lze jmenovat třeba methanol, nebo vinylchlorid.